Nezvaný host jménem mol

Ve spíži najdeme potravinu napadenou škůdcem v podobě larev, pavučinek, zámotků s trusem nebo už dospělých hmyzích jedinců – nepříjemný scénář, který se stal už snad každému z nás. Riziko zdravotní nezávadnosti potraviny nepředstavuje jen samotný škůdce, ale také nesprávný způsob jeho likvidace. Co tedy dělat? Jaké potraviny jsou v ohrožení a jak tomu předcházet?

Potravinový mol

Jedním z nejčastějších škůdců našich kuchyní je právě zavíječ moučný, paprikový, skladištní, datlový, čokoládový a mol obilní neboli lidově potravinoví moli. Jedná se o motýly z čeledi zavíječovití, které můžeme najít nejčastěji v obilovinách a výrobcích z nich, luštěninách, cukru, čajích, ořeších, čokoládě nebo kakau, sušených houbách či ovoci, kořenících směsích ale také i v tom nejpálivějším chilli.

Spížní moli dorůstají do velikosti až 2 cm a drží se zejména tmavých, vlhčích zákoutí. Na rozdíl od šatních molů mají tmavě šedo-hnědou barvu.

Jejich celková doba vývoje je ovlivněná teplotou – čím vyšší, tím se vývoj urychlí, což znamená 30 - 70 dnů. Při pokojové teplotě trvá vývoj jedné generace (vajíčko, housenka, kukla a dospělý motýl) cca. 6 týdnu. Housenky ihned po vylíhnutí začínají konzumovat potravu. Dokáží prožrat papírové či tenké plastové obaly potravin a následně je napadnou. Vytvářejí vlákna, která tvoří známe chomáčky a hrudky.

Do našich domovů se mohou moli dostat nejčastěji s nakoupenou potravinou, ale i oknem, digestoří, stoupačkami nebo větracími šachtami od sousedů.

Prevence

Prevence je v tomto případě na místě. Škoda, kterou jsou moli schopni během pár dnů vytvořit, je nemalá. Díky preventivním opatřením můžeme předejít jejich výskytu i množení.

• Okna opatříme těsnícími sítěmi proti hmyzu;
• snažíme se o udržování stále teploty a dbáme skladovacích podmínek potravin;
• udržujeme ve spíži / v potravinové skříni / kuchyňských zásuvkách pořádek a čistotu;
• do míst, kde potraviny skladujeme, umístíme feromonové lapače molů, které lákají samečky – motýly, které vidíme poletovat;
• potraviny nakupujeme průběžně a neděláme si zbytečně velké zásoby;
• potraviny prohlížíme hned při ukládání po jejich nákupu, pozor si musíme také dat u krmiva pro zvířata;
• pro dlouhodobější skladování jsou vhodné skleněné nebo porcelánové těsnicí nádoby, zboží v otevřených sáčcích nikde ve spíži nenecháváme;
• prošlé potraviny vyhazujeme.

Babské rady

Vyzkoušet můžeme také různé metody našich babiček, které ve spížích nastražovali různé pasti v místech, kde se moli pohybovali nejvíce, v podobě rozsypaného hřebíčku, pepře, skořice, bobkového listu, levandule, citrónové kůry, ořechového listí, jablečného octa nebo novinového papíru.

První pomoc

V případě, že ve spíži najdeme výrobek, který je napaden tímto silným soupeřem, musíme být opravdu důkladní a ihned vytáhnout do boje. Napadené potraviny vždy vyhazujeme. Rovněž se zbavujeme všech otevřených balení, jelikož budou obsahovat nakladená vajíčka. Kontrolu provádíme pozorně. Pokud si nejsme na první pohled jistí, zda potravinu vyhodit, zkusme ji prosít.

Po vyselektování napadených potravin a dočasnému přestěhování přichází fáze hloubkového úklidu, kdy pamatujme na to, že vajíčka a larvy se nacházejí i v různých záhybech a škvírách. Larvy rovněž mají tendenci před zakuklením migrovat, proto okruh zamoření je mnohem širší, než bychom čekali.

Chceme-li si být jistí, že jsme vyhubili všechny škůdce, použijeme tzv. mololapky - lepový pás na monitoring potravinových molů, které nám pomohou se zbavit zbývajících jedinců.

Pak už je opět čas na prevenci ...

Použité zdroje:

PROCHÁZKA, I. Kapesní atlas skladištních škůdců. Vyd. 1. Třebíč: FEZ, 1998, ISBN 80-901-7896-0.

TICHÁ, J. Mikroorganismy a jiní škůdci v mlýnskopekárenském průmyslu a ochrana proti nim, Vyd. 1,  Praha: SNTL 1988, 04-833-88